Bylo to pro něj nádherné i překvapivé odpoledne - vždyť patřil mezi dvanáctku oceněných klubových ikon a do poslední chvíle netušil, co se na něj chystá. Pak Ladislav Kadaně naskočil do exhibičního utkání za lídrem Jakubem Vránou. A užíval si báječnou atmosféru v hangáru... Oblíbený letňanský kouč, jeden z nejdéle sloužících, cítí, že oslava 20 let je zároveň motivací do další práce. „Klub zažívá znovu vzestup. Věřím, že každým rokem dojdeme dál a dál," tvrdí 31letý sympaťák.
Byl pro vás den 20letého výročí letňanského hokeje mimořádným dnem?
Moc jsem si to užil, byla to naprosto úžasná akce od začátku až do konce. Byly to jedny z nejkrásnějších okamžiků, které jsem tady zažil, a budu na ně dlouho vzpomínat. Dostal jsem ocenění mezi takovými jmény, které prošly klubem, mohl jsem stát po jejich boku. Už to byl pro mě neuvěřitelný zážitek... A pak ten nástup na led s takovými hráči. Vždyť jsem tu některé ještě trénoval jako děti! Obrovský zážitek.
Potěšil vás aplaus, kterého se vám v hledišti dostalo?
Samozřejmě. Přišlo strašně moc lidí z Letňan, v hale byla rekordní návštěvnost. Všem děkuju, že přišli a že mi zatleskali. Toho aplausu si vážím, běhal mi z toho mráz po zádech.
Zřejmě to vykresluje, jak jste coby trenér u dětí i rodičů populární.
Vážím si toho strašně moc, to mi věřte. Trenéřina je těžké řemeslo, nikdy se v něm nemůžete zavděčit všem. Ale dělám to po svém a snažím se zachovat vůči všem lidský a spravedlivý přístup. Možná i to mi pak pomáhá v tom, jak se na mě ostatní dívají a jestli mou práci oceňují.
Překvapilo vás to ocenění na červeném koberci? Podařilo se ho tajit do poslední chvíle...
Myslím, že tady trávím dost času, pomáhám klubu i sobě, ale rozhodně jsem nečekal, že tam budu taky stát. Někteří z kolegů mě vychovávali v hokeji, teď jsem stál po jejich boku. Rád jsem je viděl a doufám, že to nebylo naposledy. Každopádně bylo nádherné stát vedle pánů Vrby, Doutnáče, Bláhy, Rouska a dalších.
Berete to jako satisfakci a určitou odměnu za odváděnou práci? Tohle jen tak nějaký mládežnický klub neudělá.
Jsou dny, kdy mě to tady i štve, ale druhý den vstanu a zase se sem těším. Vážně. Mám tenhle klub v srdci, tak jsem nastavený po celou dobu. Těší mě, že mi důvěřovalo minulé vedení a že mi důvěřuje i to současné. Tohle ocenění si určitě někde vystavím, moc to pro mě znamená.
Jaký byl zážitek sedět v kabině s Jakubem Vránou pod trenérem Zbyňkem Zavadilem?
Kubu znám odmalička, je kamarádský. Kdykoliv přijede po sezoně v NHL, pozdraví a zeptá se, jak se tady máme. V kabině dělal legraci, vedl to i na ledě, v utkání dal pět gólů a ukázal, jak vypadá lídr. Sledovat ho zblízka naživo - stejně jako ostatní hráče z NHL - byl i pro mě fantastický zážitek, protože co kluci dovedou na bruslích, to je až neskutečné. No a pan Zavadil? Nikdy jsem pod ním na střídačce nebyl, až teď. Je to ikona, má svůj styl trénování. Budu se opakovat, ale ta akce byla úžasná. I když jsme s pár dalšími kolegy do poslední chvíle lítali kolem příprav a hned po zápase zase venku uklízeli.
Nabije vás to energií do další práce v Letňanech?
To stoprocentně.
Stihl jste se během akce potkat s pamětníky klubu, které jste dlouho neviděl?
S panem NIklem jsme prohodili pár slov a také s pány Bláhou a Doutnáčem, kteří tu pracovali od začátku. Nestihl jsem všechny, byl jsem součástí organizačního týmu, takže jsem měl práci jak před exhibicí, tak po ní. Ale věřím, že se s některými lidmi zase někdy uvidíme.
Jste hrdý, že jste součástí tak perspektivního klubu, který si buduje skvělou image a získal si respekt v celém hokejovém prostředí?
Naprosto, jinak bych tady nepůsobil. I když se říkalo, že šel klub se sestupem dorostenecké extraligy trošku dolů, teď je znovu na vzestupu. Máme tady kvalitní áčko, blíží se přestavba arény, jsou tu vysoké ambice do příštích let. Věřím, že dojdeme každým rokem dál a dál od mládeže až po dospělé. A chci být znovu u toho.
