Sedmnáct let strávil v pardubickém dresu coby hokejový útočník. S východočeským klubem vybojoval v roce 2005 mistrovský titul, dvakrát skončil stříbrný, v nejvyšší tuzemské soutěži nasbíral přes 500 bodů. Na deset duelů nakoukl také do reprezentace. Nyní má před sebou 39letý Tomáš Blažek novou výzvu – bude trenérem mladšího dorostu v letňanských barvách. A sekretářem pražského klubu zároveň.
V Pardubicích jste začal i svoji trenérskou kariéru. Jaké kategorie jste tam vedl?
Rok a půl jsem strávil u mladšího
dorostu, půl roku u staršího, půl roku u juniorky a poslední půlrok u šestých a osmých tříd.
Jaké jsou vaše nejlepší
vzpomínky na působení v Pardubicích?
Já jsem rád za všechny roky strávené
v tomto klubu, každá sezona byla něčím výjimečná, ale asi
nejvíce samozřejmě ty, kdy jsme hráli finále, a pak hlavně ta, ve které
jsme získali titul. Celkově to byly v tomto období povedené roky.
Pět šest let jsme se drželi ve špičce, v klubu působili hlavně
odchovanci z Pardubic a okolí, takže jsme tu měli i skvělou partu
hráčů. To byly úžasné roky, na které moc rád vzpomínám.
Co si slibujete od nového
angažmá, poprvé úplně mimo Pardubice?
Je pravda, že je to úplně
něco nového, v Pardubicích jsem se věnoval i
krajským výběrům, byl v trenérské komisi Pardubického kraje.
Teď mě kromě trénování čeká i práce generálního sekretáře
klubu (ve funkci nahradí Jiřího Žůrka, který ji vykonával dva
roky - pozn. red.), což bude hodně papírování, starání se o
tréninky, takže to bude pro mě nové po hodně stránkách. S
tím se teprve seznamuju. Tady jsou ale příjemní lidé, kteří
mi pomáhají, takže by neměl být problém se do toho dostat.
Zjišťoval jste si už nějaké
informace o týmu, který budete trénovat?
Ano, něco mi
říkal i Franta Kučera. Měl bych spolupracovat s Martinem Rouskem,
kterému jsem hned volal. Známe se z dob, kdy jsme hráli proti sobě
extraligu, řekli jsme si hrubé obrysy, na čem pracovat, nějaké
informace jsem našel na internetu, podíval se na tabulku. I když
to pochopitelně neřekne všechno.
Co tedy říkáte na poslední
sezonu vašich nových svěřenců?
Kluci bojovali o nejlepší čtyřku ve
své skupině, nakonec jim to těsně uniklo, což je škoda, protože
play off je - ať se hraje kdekoliv - taková ta pověstná
třešnička na dortu. Celkově bych řekl, že v týmu chybí
starší, zkušenější obránci, což je základ.
O tom mimochodem mluvil i Martin Rousek, že je třeba sehnat pár posil...
Ano, také jsme se o tom bavili, něco
už je rozjednané, i když to bude těžké. Občas sem chodí kluci
ze Sparty a Slavie, které se neprosadí do základu, ale není nikde
psáno, že u nás se do něj dostanou.
Jaký hodláte praktikovat herní
styl?
U mladšího dorostu se ještě
nějaká taktika nebo herní styl řešit moc nedají, je to jiné, než
u áčka. Podle mě je to hlavně o disciplíně.
Takže jste přísný kouč?
Přísný bych ani neřekl. Ale snažím se
být důsledný.
Jaké si kladete pro příští sezonu
cíle?
Musím se nejdříve s kluky pořádně
seznámit. Už jsem říkal, že nám chybí zkušenější obrana,
ta je základ všude. Ale kromě vlastní síly neznám ani tu
soupeřů. V těchto kategoriích je to hodně specifické, nepovede
se vám ročník a týmy, které byly nahoře, mají najednou problémy
a naopak. Takže mluvit o cílech je zatím hodně předběžné,
budeme se podle známého klišé snažit jít od zápasu k zápasu a
uvidíme, kam dojdeme.
Máte rád hodně přípravných
zápasů, nebo naopak méně?
Dosud jsem to měl tak, že jich
nemuselo být tolik, ale to jsem kluky znal. Tady je to jiné. Zatím
jsme to neřešili, ale dá se předpokládat, že těch zápasů
budu chtít víc, než jsem byl zvyklý. Potřebuju kluky poznat a
zápas je přece jen něco jiného než trénink. Je dobře, že v
Letňanech je celoročně k dispozici led, nebude to jen o suché
přípravě. Led klukům toto období zpříjemní.
Co je celkově pro hráče v tomto
věku nejdůležitější?
Kvalitní trénink, aby mohli růst.
Podle mě je to ta nejtěžší věková kategorie, kdy se setkávají
ročníky, kde může být velký váhový a výškový rozdíl,
takže ti šikovnější kluci najednou zjistí, že nestíhají, a
trvá jim třeba rok dva, než zesílí a vyrostou. V juniorce už
jsou hráči většinou na stejné úrovni, ale tady síla a fyzička
občas převyšuje hokejové dovednosti.
Vy jste z Pardubic, trénovat ale
budete teď v Praze. Už jste řešil bydlení?
Zatím
budu dojíždět, z Pardubic je zhruba hodinka a půl cesty. Uvidíme,
kolik bude kancelářské práce, kdyžtak bych tady přespal. Zatím
ale bydlení v Praze neřeším, mám dvě děti, vedu je ke sportu. Tak se asi budou muset zapojit i babičky a dědové.
