Profil Hanky Haasové, šikovné hráčky 5. třídy
středa 29. ledna 2014

Chtěli z ní udělat Sáblíkovou. Dívka raději hraje hokej

Se svými 152 centimetry patří v týmu mezi nejvyšší hráče. Ale na ledě je vždy bezpečně poznat ještě něčím jiným. Zpod hokejové přilby ji totiž prozrazuje culík vlasů, červené tváře a nadšený výraz v očích hltající každý pohyb puku. A také elegantní bruslení a vůbec slibné předpoklady pro úspěšnou sportovní kariéru. Řeč je o Hance Haasové z 5. třídy. Jediné dívce, která v klubu Letců hraje hokej.

Trenérská persona Zbyněk Zavadil, jenž u pětky ještě donedávna působil, na ni má jen samou chválu: "Její přístup k tréninku je úžasný, proto patří k nejlepším v týmu. Hodně kluků by si z ní mohlo brát příklad."

Ona sama však o sobě nechce vydat ani hlásku.

Hanka má poněkud zvláštní povahu. Čemu by jiní byli ochotni a vstřícni, tomu se 10leté děvče za každou cenu brání. Abyste byli v obraze - pokusů o kratičký rozhovor, byť jen na pár vět, proběhlo u ní hned několik.

Všechny byly marné... Při tom prvním našla chytrý důvod: "Musím po tréninku spěchat domů za rodiči." Při dalších to nebylo o nic "úspěšnější". Nekompromisní.

"Co jí mám říct? Když nechce mluvit, tak ji přece nebudu nutit," zastává názor její otec Rostislav. "Mě především zajímá, zda je celkově šťastná. A když vidím, že je, pak jsem šťastný také a neřeším, co nechce řešit ona."

Ne nadarmo se dala Hanka na hokej.

Pohybovala se v něm už odmala, protože z hokejové rodiny pochází. Táta je vyhlášeným trenérem brankářů, zaměstnaným u pražského Lva, kde připravuje elitní gólmany na KHL. A starší bratr Hugo se vydal po otcových stopách, v Letňanech chytá za sedmičku.

I ona to mezi třemi tyčemi zkoušela, ale prostor v brankovišti ji příliš nebral. Chtěla do pole. Dnes hraje v obraně.

V patnácti by mohla hrát za osmnáctky

Sport ji obecně baví, zkoušela například gymnastiku. Se základy bruslení jí kdysi pomáhal i Jiří Žůrek, nyní kouč letňanské mládeže, jenž se s jejím otcem znal z působení ve Slezsku.

Převážně však rodina žila díky několika tátovým zahraničním angažmá v Německu. V Augsburgu se na Hančiny tréninky chodili dokonce dívat i hráči "A" týmu. Proč? Prostě je fascinovalo, jak se neustále od ucha k uchu usmívá. Bylo vidět, jak ji hokej baví a jak ho opravdu miluje. Roztomilým úsměvem byla vyhlášená.

"Roste z ní slušná a ohromně ctižádostivá holka, která má k hokeji všechny předpoklady. Co se jí řekne, to respektuje. Nikdy jsem na ni nemusel zvýšit hlas," tvrdí o ní trenér Zavadil. Podle něj by už v patnácti mohla reprezentovat ženský národní výběr do 18 let. "Její předností je rychlost a píle. Možná ještě nemá takové zkušenosti, ale určitě půjde nahoru."

V hledáčku ji ale neměli jen hokejoví pozorovatelé. Není to tak dávno, co za ní přišli lidé z rychlobruslařského týmu kolem Petra Nováka, jenž vychoval olympijskou vítězku Martinu Sáblíkovou. "Nechceš se k nám přidat?" dostala otázku. A jen zavrtěla hlavou...

V Letňanech působí první sezonu, do klubu přišla teprve v létě. S klučičí družinou se však sžila rychle a snadno. A opustit ji jen tak nehodlá.

Napadá vás problém společného soužití v jedné šatně? I to v týmu rychle vyřešili. Hanka před každým tréninkem a zápasem dostává samostatnou kabinu na převlékání. "A protože na venkovní utkání jezdívá pětka spolu se sedmičkou, většinou si vypůjčíme ještě šatnu sedmáků," popisuje Zavadil.

Na ledě pak dýchají už jako jedna parta. A soupeřům sází poměrně dost gólů. I Hanka se v zápasech zapisuje mezi střelce, naposledy předminulý víkend, kdy brankou přispěla k vysokému vítězství nad Spartou.

Loučícímu se trenérovi tak při rozlučce věnovala svůj malý osobní dárek.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka