Proč je dobré Letce neopouštět předčasně
čtvrtek 31. srpna 2017

Důkaz místo slibů. Jak Rousek ukázal letňanskou cestu

Půl roku nazpět sbíral jeden bod za druhým a starší dorost Letňan dravě táhl k záchraně. Teď je za dveřmi nová sezona. Za tu dobu se u Lukáše Rouska mnohé změnilo. Přestoupil do pražské Sparty, kde během léta dostával příležitost v "A" týmu. A pracoval tak tvrdě, že si v nabitém kádru nakonec vybojoval místo. Talentovaný útočník je důkazem toho, že i v Letňanech se dá rozjet velká kariéra.

Bylo tu už mnoho dorostenců, kteří někdy ukvapeně odcházeli do velkých extraligových klubů. Příběh Lukáše Rouska naopak dokazuje, že zůstat v Letňanech není vůbec špatná volba.

Tenhle hráč od svého dětství nikde jinde nehrál. I pod dozorem svého otce Martina, bývalého profesionálního hokejisty a nyní trenéra staršího dorostu, postupoval vyššími kategoriemi, až si ho nedávno vyhlédla Sparta. V ideálním věku, ve stoupající formě, v období, kdy přichází správný čas.

"Každý rok dochází k situacím, kdy jsou hráči zbytečně netrpěliví a nechají se zlákat vábením extraligových klubů. Tak si tam zařídí školu a jdou jinam," vypráví sportovní manažer klubu Tomáš Blažek. "Jenže to mívá háček. V těchto týmech jsou tři čtyři vyrovnané formace, a tak hráči logicky dostávají na ledě míň prostoru. K čemu to je, že hrají v mužstvu, které je druhé, třetí, čtvrté v tabulce?"

V Letňanech mladší dorost vybojoval v posledních dvou sezonách postup do play-off. Ten starší hrál pro změnu o záchranu, ale zajistil ji s bezpečným předstihem. I na tomhle se dají najít pozitiva: hráči se pomalu učí hrát pod tlakem. A ti, kteří vyčnívají, dostávají ice-time, jaký jim nikde jinde nedají.

Lukáš Rousek, 18letý talent, je toho důkazem. I díky tomu v něm postupně rostla stále větší osobnost. 

Taková, že přeskočila jak juniorskou kategorii, tak II. národní ligu dospělých, kterou vedení Letců koupilo i díky tomu, aby měli dorostenci motivaci a tím další důvod v klubu zůstávat. Dokonce i oficiální web pražské Sparty uznale píše: "Příběh Lukáše Rouska dokládá, že i v menším klubu může vyrůst talent s potenciálem pro nejvyšší seniorskou soutěž."

"Podle mě jsem udělal jen dobře, když jsem tady zůstal," tvrdí samotný hráč. "V Letňanech je přátelský klub, kde trenéři chtějí jen to nejlepší. Sešla se tam fajn parta, ale důležitá pro mě byla taky herní vytíženost. Protože díky ní jsem se ve svých výkonech mohl posouvat dál."

Vedení věří, že to může být inspirace pro další naděje. Právě proto jsou přece Letňany ideálním prostředím.

Perspektivní dorostence tu najdete každý rok a není jich málo. Kromě jiných jsou zde v současnosti například Ivan Lytvynov, Michael Krutil nebo Adam Klatt - všechno perspektivní obránci, kteří mají dostávat hodně prostoru na ledě, navíc s vyhlídkou příležitosti ve starších kategoriích. 

"Jsou to hráči, kteří tu zůstávají a chtějí táhnout svoje týmy. Pokud na to budou mít, budou i nadále postaršování, tak jako jsme to dělali i v předchozích sezonách," zdůraznil Blažek, manažer klubu a trenér mladšího dorostu zároveň.

Lukáš Rousek připomíná, jak je důležitý přístup. A že brát něco na lehkou váhu se jen těžko vyplatí. 

"U mě přelom nastal před rokem, kdy jsem naplno odmakal celé léto. Každý trénink na ledě i na suchu dělejte na sto procent. Protože pokud budete hodně vytěžováni, což chcete, musíte být také dobře připraveni." A dodává další podstatnou věc: "Starejte se o své tělo protahováním před i po tréninku a začněte dbát o svoji životosprávu. Věřte mi, že vám to pomůže a časem to oceníte."

Od předčasných odchodů z klubu odrazuje i Zbyněk Zavadil, trenérská legenda letňanského hokeje. V minulosti vychoval řadu velkých jmen a dodnes se k němu hokejové hvězdy během léta vracejí.

"Stále se objevují případy, kdy hráči spěchají pryč a potom mohou být zklamáni. Měli by brát na vědomí, že ať už hrají za dorost kdekoliv, pořád je to stejná soutěž. A že čím víc toho na ledě odehrají, tím víc zkušeností a herní praxe získají," říká. 

Pak totiž není nereálné, aby po vás sáhla velká organizace a nabídla vám opravdovou šanci.

Lukáši Rouskovi se přesně tohle povedlo.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka