Hokej se učí se stejnou vášní, ale vstup do nového roku je pro ně přece jen v něčem jiný: na letňanské čtvrťáky poprvé čeká krajská liga na velkém kluzišti. Doteď se na ni chystali jen v přípravných zápasech nebo na nárazových turnajích, protože ty svazové se povinně hrají na malá kluziště. A hlavní trenér Jan Mišner přiznává: "Ještě náš čeká spousta práce, ale určitý pokrok na hře pozoruji."

Čtvrtá třída pravidelně rozjíždí soutěž na velkém kluzišti až od nového roku a ročník 2009 není výjimkou. Trenéři tak měli několik měsíců na to, aby jejich mužstvo přechod zvládlo.

"Podřídili jsme tomu přípravu, takže veškeré akce kromě svazáků jsme už hráli na velké hřiště," tvrdí kouč Mišner. Ještě v živé paměti pak mají jeho svěřenci nedávný úspěch: na vánočním turnaji v Plzni totiž prohráli jen s první Třemošnou a v konkurenci osmi týmů přivezli domů bronz.

Samozřejmě na velkém hřišti...

Možná to bude povzbuzení i do ligových bojů, i když v tak mladé kategorii o body zase tak úplně nejde. A žádný tlak nechtějí na děti vytvářet ani trenéři. 

"To, že hrajeme krajskou ligu, oznámíme hráčům až před samotným zápasem," plánuje Mišner. "Jasně, chceme k tomu přistupovat už trochu jinak, ale zároveň tím nechceme naše kluky nějak svazovat."

Malé Letce čeká už v lednu porce mistrovských zápasů.

Startují ji hned první víkend s Hvězdou, později se poměří i se Zbraslaví, Říčany, Slavií, Spartou... Právě poslední dva jmenované kluby prověřily Letňanské v přípravě nejvíce. 

Se Slavií mají bilanci jedné porážky a jedné výhry, Spartě podlehli v obou případech. "Ale zatímco jsme v prvním utkání dostali od nich 0:12, druhé už bylo výsledkově mnohem vyrovnanější," připomíná trenér. 

"Sparta začala s přechodem na velké hřiště už loni, a to je u tak malých dětí znát. Naši kluci se hokej pořád učí, ale je to lepší než na začátku, kdy jsme všude dostávali dardy. Teď už je nedostáváme."

V kádru je nadstandardní počet dětí - 24 hráčů v poli a 3 brankáři. Trenéři tak mají z čeho vybírat. Tým navíc funguje pospolu už čtyři roky, a tak se logicky utužuje na ledě i mimo něj.

"Vytvořila se tu parta, kluci už si balí sami věci a stěhují je do sušárny, i to je pro ně trochu něco nového," zní z trenérské kabiny. "Pár lidí už pochopilo, co má na svém postu hrát. Když je pak na postech přeházíme, jsou někteří ještě trochu mimo, ale od toho se hokej učí."

Mišnera však zaráží jiná věc, a to přístup některých rodičů... "Když dítě dostane před zápasem párek v rohlíku a vy se dozvíte, že je to jediné jídlo za celý den... Přístup dětí a přístup rodičů spolu souvisí."