Anketa o nejlepšího hráče pořádá 6. ročník
sobota 04. května 2019

LETEC SEZONY: Pětka kandidátů usiluje o prestižní trofej

Už pošesté v historii letňanský klub pořádá prestižní anketu Letec sezony. Avšak snad poprvé bez výrazného favorita. Letošní pětice kandidátů se tradičně utká o cenu pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku, jméno vítěze pak bude opět vyryto na putovní křišťálové trofeji. Rozhodne o něm hlasování mezi všemi trenéry působícími v této sezoně. Výsledky budou zveřejněny na začátku června.

Štěpán Kubeš, útočník sedmé třídy

Pro někoho možná překvapivé jméno, ale v sedmé třídě dobře vědí, proč si tuhle nominaci zaslouží. Stále ještě 11letý forvard přišel na výpomoc z nižšího ročníku a ve svém týmu je vůbec nejmladší. Přesto se zařadil mezi nejlepší články letňanské ofenzivy, navíc kouč Marek Čurilla má naprosto jasno: "Chci, aby pode mnou pokračoval dál, protože je radost s ním spolupracovat. Takového hráče už bych se nevzdal." V zápasech žákovské ligy nasbíral osm gólů a čtrnáct asistencí, podílel se na i na senzačním stříbru na mezinárodním turnaji v Rakousku. Ovšem statistiky nejsou to nejdůležitější. "Zpočátku jsem v něm potřeboval zahnat ostych, ale po pár zápasech se začal zvedat a jeho vývoj neuvěřitelně gradoval. Vlastně šel každý měsíc nahoru a nikdy se nezastavil," popisuje ho trenér Čurilla. Hokejového šikulu zdobí hra na puku, výborné bruslení i technika. Navíc se navzdory menší postavě nebojí srážet se staršími soupeři. "Ne že by vyloženě převyšoval ostatní, ale nejlépe pracuje. Je neskutečně skromný, neuvěřitelně pracovitý a v životě jsem od něho neslyšel říct slovo NE. Toho si strašně moc vážím," tvrdí kouč o členovi hokejového sourozeneckého klanu.

Tomáš Soukup, útočník "A" týmu a juniorky

Zaslouží obdiv. Už jen proto, že se dokázal vrátit po těžkém zranění. Vždyť v létě si zlomil stehenní kost a prognózy nebyly nijak růžové. Do rozjeté sezony sice nastoupil až během listopadu, ale díky své vůli, trpělivosti a poctivosti si rychle řekl o nominaci do druholigového "A" týmu. A to přitom v 18 letech stále patří do juniorky. "Na začátku sezony měl velkou smůlu na zranění, ale hodně mě překvapilo, jak brzy se dal dohromady a jakými výkony se prezentoval, což bylo až obdivuhodné," prohlásil o něm Tomáš Blažek, kouč letňanské juniorky a sportovní manažer klubu. Technický a rychlostně vybavený forvard možná potřebuje ještě trošku zapracovat na síle a koncovce, ovšem v juniorce patřil k tomu nejlepšímu a ani v "áčku" se neztratil. Naopak - v 21 zápasech základní části stihl posbírat šest branek a pět asistencí a až do posledních barážových bojů usiloval za Letňany o udržení ve třetí nejvyšší soutěži. "Povahově je to pracovitý a velmi dobrý kluk, který prokázal vůli a odolnost. V juniorce jsme ho už využívali jen málo, protože místo si zaslouženě vybojoval v áčku. Přeji mu to," dodává Blažek na adresu hráče, který sbíral zkušenosti v dospělém hokeji už sezonu předtím.

Adam Burda, obránce 5. třídy

Tragickou událost, kdy loni v létě přišel o svého tátu i hokejového učitele v jedné osobě, si v Letňanech vybaví snad každý. O to obdivuhodnější je, v jakém stylu následující měsíce odehrál. V mužstvu patřil k opravdovým tahounům, uměl těžit ze své výšky a vyčníval jak silově, tak mentálně. Je jistý na puku, je jistý v rozehrávce a dobře využívá svůj herní přehled. To všechno z něj dělá velmi talentovaného obránce, nad kterým krouží konkurenční kluby a kterého si do svých řad zvou různé výběry. "Všichni víme, co se mu stalo a jak to pro něj muselo být těžké. Ale smekám, jak se s tím vyrovnal," říká jeho trenér David Pojkar. Je evidentní, že syn úspěšného hokejového skauta a bývalého profesionálního hokejisty hodně zdědil po svém otci. Včetně slušného vychování a projevu elegána jak na ledě, tak i mimo něj. "Možná jedinou věc, kterou bych mu nyní vytkl, je to, že je na hokejistu ještě příliš hodný. Ale Adam má evidentně v sobě velký talent, který může tvrdou prací dál naplno rozvíjet. Věřím, že to má v hlavě srovnané a uvědomuje si to," dodává ke svému svěřenci Pojkar. Burda junior, jeden z kapitánů týmu, už od svého táty rady nedostane. Tam nahoře mu ale určitě dělá radost.

Petr Hamalčík, brankář "A" týmu

Sezonu začínal v prvoligové Kadani, ale brzy se vrátil zpátky do Letňan. A s ním přišla i jistota v brankovišti. V pouhých 18 letech odchytal už druhý rok v dospělém hokeji a byl jedním ze stavebních kamenů úspěšné baráže, v níž Letci udrželi II. národní ligu v nejkratší možné době. "Kromě jednoho zápasu, kdy měl výpadek a pustil 13 gólů, si podle mě zaslouží absolutorium a já mu nemám moc co vytknout. Kluky kolikrát strašně podržel. Jen ještě musí trochu zapracovat na hlavě, protože občas viděl chyby jinde než u sebe, ale je mu teprve osmnáct," nabízí pohled trenéra gólmanů Jiří Černoch. Brankářovy statistiky jsou v tomto případě pomíjivé: 21 odchytaných utkání základní části a dvě další v baráži, celkem šest výher a průměr přes 4 góly na zápas v týmu, který od začátku do konce bojoval na chvostu druholigové tabulky a inkasoval nejvíckrát ve skupině Střed. "Pokud ho odborníci uvidí chytat, zaujme je tím, že neudělá zbytečný pohyb navíc. Je trpělivý. Hodně zapracoval na rychlosti i reakci. A jestli má velkou přednost, je to chytání dorážek na brankové čáře," popisuje ho očima experta Černoch. V nominaci této ankety je Hamalčík druhý rok po sobě.

David Cinka, brankář 8. třídy a dorostu

Svým věkem patřil do osmé třídy a pravda - letňanské osmičce občas vypomáhal. Stabilní místo si však kvalitními výkony vybojoval už v dorostu, kde čelil střelám svých starších vrstevníků a držel si konzistentní formu. "Ocenil bych na něm, že chce sám víc trénovat, je velmi poctivý a má téměř stoprocentní docházku," říká Martin Rousek, trenér letňanského dorostu. Ten v několika zápasech výrazně podržel především v úvodní fázi sezony, díky čemuž Letci postoupili do ligové nadstavby. Trenér gólmanů Jiří Černoch přisuzuje vydařenou sezonu především jednomu faktoru: "Kromě toho, že udělal výkonnostní skok, srovnal si taky hlavu. Dřív se často vztekal, když to přeženu, tak po každém gólu mlátil hokejkou, ale už se soustředí hlavně na sebe," popisuje Černoch, že byl u jeho svěřence nutný mentální koučink. "Zatímco v kabině svým chováním pořád působí jako dítě, na ledě svou kázní může být vzorem pro ostatní - je to velký rozdíl pozorovat ho na ledě a mimo něj." Možná i proto kolem něj začaly kroužit konkurenční kluby, které o 13letého brankáře jeví zájem. V sezoně totiž dělal minimálně chyb, byť se musel adaptovat na dvě různé věkové kategorie, což není jednoduché.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka