Rozhovor s nejlepším Letcem uplynulé sezony
pondělí 07. července 2014

Burda: Jsem tichý kluk. Radši mluvím výkony než slovy

Teď si užívá dovolené, ale ještě předtím dostal od klubu profesionální brusle. Vždyť byl vyhlášen nejužitečnějším Letcem minulého ročníku. Václav Burda by v 15 letech mohl hrát ještě v mladším dorostu, avšak na sezonu se už připravuje se starším. Na sezonu, v níž se chce zase posunout o něco výš. A třeba se o další malý krůček přiblížit svému snu. "Chci se dostat na co nejvyšší úroveň," říká.

Co pro vás znamená, že jste se stal hráčem sezony?
Je to pro mě velká čest. Byl kolem toho trochu humbuk, už mi gratulovali majitelé, pan šéftrenér Vrba. A taky pár spoluhráčů, i když v kabině se to zase tak moc neřešilo. Ani já průběh té ankety nesledoval, ale o výsledku jsem se rychle dozvěděl.

Jak byste tedy sám zhodnotil ročník, který vám toto ocenění přinesl?
Kdyby mi někdo na začátku řekl, že odehraju tolik zápasů za starší dorost, tak bych mu asi nevěřil. Ale měl jsem dobrý start, tak jsem šel pomoct starším klukům a nakonec mi tam dal pan Žůrek hodně šancí, za což mu děkuju. Určitě jsem mohl dát víc gólů, víc se tlačit do zakončení, to mi trenéři hodně vyčítají. Musím být větší pes, to je určitě moje velká slabina.

Takže jste na ledě málo hladový?
To bych neřekl, jen spíš radši nahrávám. Mám to tak odmalička, prostě to často doťukám do prázdné, než abych střílel.

A po lidské stránce? To byste se charakterizoval jak?

Máme za sebou soustředění v Krkonoších a pan trenér Antoš říkal, že mě musí naučit mluvit. Je fakt, že toho asi moc nenamluvím. Jsem hodně tichý, spíš všechno sleduju zpovzdálí.

Co by podle vás měl mít správný kapitán?
Musí jít klukům příkladem na ledě i v kabině. Být zodpovědný v tréninku i při zápasech.

Vy jste byl v uplynulé sezoně kapitánem mladšího dorostu, ale sám sebe charakterizujete jako hodně tichého. To nejde dohromady, ne?
Je pravda, že ani moc ne. Spíš jsem se snažil být vzorem pro kluky právě svým přístupem a tím, co jsem odváděl v zápasech. Radši mluvím výkony než slovy.

V čem jste se zlepšil?

I když jsem zakončoval málo, tak ve střelbě, technice, rychlosti i bruslení. Když to tak vezmu, progres byl u mě celkově. Jsem silnější na kotouči, víc si s ním dovolím. Myslím, že co se týče zlepšení, je to nejlepší sezona.

A další budou v tomto věku zlomové...
Určitě bych chtěl hrát hokej profesionálně, a to na co nejvyšší úrovni. Asi pro každého malého kluka je snem NHL a já nejsem výjimkou.

Když už jsme u té NHL - přes léto trénujete pod Zbyňkem Zavadilem i po boku Jakuba Vrány a Václava Karabáčka, dvou draftovaných Letců. Jaký to je zážitek?
Je to pro mě velká zkušenost, mám o dva tréninky na ledě víc než ostatní, tak snad se to projeví. S tím, abych ve skupině pana Zavadila trénoval, mě oslovil on sám a já pochopitelně neváhal. Je neuvěřitelné potkávat se na ledě, ale i v kabině s panem Brošem, panem Hlinkou, Pavlem Zachou, Michaelem Frolíkem a dalšími.

S čím tedy půjdete do příští sezony?
Chci se víc tlačit do koncovky. A rád bych se prosadil do reprezentační šestnáctky. Hlavně chci, abychom už ve starším dorostu nebojovali o záchranu. To jsou takové mé cíle.

Možná na vás bude už o něco větší tlak.

Chci potvrdit, že nebyla náhoda, že jsem se stal v klubu hráčem sezony. Tlak malinko možná přijde, takže bude jenom na mně, jak se s tím vypořádám.

Dotazník pro Václava Burdu

  • Kdo ho přivedl k hokeji? Táta. Ve čtyřech letech jsem začal bruslit na Kobře, poté mě dal do hokejové přípravky. Vždycky jsem chtěl hrát útočníka.
  • Jaký je jeho oblíbený klub NHL? Vyloženě oblíbený nemám, sleduju hlavně hráče. Hodně mě fascinuje Gabriel Landeskog, který ve 22 letech dělá kapitána v Coloradu. Je to osobnost, borec.
  • Motivuje ho úspěch Vrány a Karabáčka na letošním draftu? Určitě, začínali taky v Letňanech a ukázali, že se dá i z takového klubu dostat do NHL.
  • Jaké jsou jeho koníčky? Filmy, tenis, fotbal. Jsem fanoušek Bohemky.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka