I tři roky po odchodu z mateřské organizace talent letňanského odchovance Lukáše Paříka nadále rozkvétá. Další důležitý kariérní krůček udělal 19letý gólman v Helsinkách, kde na turnaji Karjala Cup debutoval za A-tým české reprezentace. Prohře národního týmu s Ruskem (0:3) sice nezabránil, před MS dvacetiletých si ale připsal cennou zkušenost. „Teď přesně vím, na čem mám pracovat," těšilo ho.

Cesta Lukáše Paříka mezi tři tyče výběru Filipa Pešána zní až neuvěřitelně. Devatenáctiletý brankář původně ani neměl být v nominaci, místo něj měl silný tandem Bartošák-Hrachovina doplnit jiný mladý gólman - Lukáš Dostál z finského Ilves. Byl to však právě skandinávský klub z Tampere, který Dostála pro potřeby reprezentace neuvolnil, a tak došlo právě na Paříka.

Lukáš se stal členem úspěšného týmu, který po výhrách 3:1 nad Švédskem a 2:0 nad Finskem útočil na celkové vítězstvím v turnaji. O to se měl utkat s ruskou sbornou, která v rámci přípravy na blížící se juniorský šampionát přivezla do Helsinek výběr do dvaceti let.

A právě tato skutečnost částečně přiměla k omlazení sestavy i českou stranu. Ta se rozhodla do zápasu nasadit celkem deset juniorů. Mezi nimi nechyběl ani Pařík, který si tak mohl vyzkoušet, co na mistrovství světa dvacítek v Edmontonu čeká výběr, jehož by měl být součástí.

„Celý týden, který jsem s národním týmem strávil, byl skvělý. Nabral jsem opravdu spoustu zkušeností," komentoval talentovaný gólman mimořádnou praxi. 

Při své nečekané premiéře čelil 30 ruským pokusům. I když tři z nich skončily za jeho zády, letňanský odchovanec hned několikrát ukázal, že ne náhodou si ho v loňském draftu jako nejlepšího Čecha vybrali Králové z LA. Nejzářivější moment si nechal na závěrečné dějství, v němž neomylně lapil samostatný nájezd Gricjuka.

„Zápas s Ruskem mi úplně podle představ nevyšel, i když tam bylo také pár dobrých věcí... Díky podobným utkáním přesně vím, na čem mám dál pracovat, abych se posunul dál," pokračoval Pařík s vděkem za obdrženou šanci. „Jsem strašně rád, že jsem turnaje mohl být součástí."

Přestože se nakonec se svými spoluhráči musel vytáhlý gólman před Rusy sklonit, zážitek a zkušenost z prvního startu za český národní tým už mu nikdo nesebere. Snad se Lukáš brzy dočká i dalších zápasů se lvem a zlatou korunkou na hrudi.