Loni touto dobou připravoval "A" tým Sparty na sezonu. Dnes se každý den objevuje v Letňanech, kde dohlíží na tréninky Letců. Jaroslav Nedvěd, muž s bohatou kariérou hráče i trenéra, stojí za novou koncepcí letňanské mládeže. A po dvou týdnech v novém prostředí se začíná orientovat. "Práce s malými dětmi je tu velmi kvalitní. Teď je potřeba pomoct i těm starším," říká nový šéftrenér klubu.
Co jste zatím stihl za krátkou dobu v klubu vypozorovat?
Před angažmá v áčku Sparty jsem sedm let působil ve sparťanské mládeží. O Letňanech vím hodně, hrávali jsme proti nim ve všech kategoriích. Vždycky tu šlo o dobrou spádovou oblast s hodně členy, Letci byli Spartě dobrou konkurencí. Na to bychom chtěli vylepšením stávajících podmínek navázat.
Jak?
Rekonstrukce a vylepšení podmínek pro mládež je věc jedna. Cílem je pak výchova talentovaných hráčů pro větší hokej tak, aby je hokej v Letňanech bavil a z kluků vyrostli charakterově dobří lidé. Chtěli bychom Letce restartovat a posunout je do euforie, která tu panovala na začátku, když se na zelené louce postavil stadion. Zázemí máme. Jen je potřeba vylepšit podmínky.
Jedna věc je koncepce kolem zázemí, druhá pak co se týče nastavení práce. S čím k Letcům přicházíte a co všechno chcete změnit?
Teprve se seznamuji s tím, jak věci v klubu fungují, není to tak, že bych tady chtěl dělat nějakou revoluci. Ale už jsem poznal, že máme super mladou partu trenérů, kteří jsou zapálení a tréninky dělají na srovnatelné úrovni s jakýmkoliv jiným klubem. Chceme Letce posunout v tom, aby nebyli závislí jen na komerci a pronájmu ledu. Naopak je dobrá cesta v tom, abychom víc ledu ukrojili pro děti... S mladšími kategoriemi se v Letňanech pracuje velmi dobře, problém nastává od osmé, deváté třídy, kdy dochází k velkému odlivu hráčů. Není tady návaznost na kvalitní extraligový hokej v dorostu a juniorce. To chceme změnit, aby tu kluci zůstávali a rodiče je nemuseli ve 13 letech přesouvat jinam.
Můžete popsat, co vaše role šéftrenéra obnáší?
Nemůžu být osm hodin na ledě se všemi kategoriemi, ale určitě chodím na spoustu tréninků, abych poznával trenéry i děti. Je totiž něco jiného vidět trénink za oknem restaurace v porovnání se zážitkem z ledu a přímým kontaktem. Musím trenéry i samotné děti pochválit, jsou strašně vnímavé. Zatím mám jen poznatky z menších kategorií, ale fascinovalo mě to jejich nadšení. Je na nich vidět odezva na trenérskou práci, cvičení je baví a jsou aktivní, na ledě nepůsobí vystresovaně, což se mi líbí. Každý den chodím na led s jednou až třemi kategoriemi a v podobném režimu chci pokračovat postupně i u starších týmů.
Snažíte se v realizačním týmu trenérů nastavit nová pravidla jako třeba zpracovávání reportů po každém tréninku. Přinese to efekt?
Ano, dnešní trend je takový. Ze začátku jde možná o novinku a kluci se budou muset něco naučit, ve finále jim to ale pomůže. Budou mít jasný přehled v počítači, kdy se co dělalo, proč se to dělalo a jaký to mělo přínos. Když nějaký trenér odejde, jeho nástupce si bude moct vše dohledat. V ostatních klubech to není nic nestandardního, ale chápu, že tady to teď určitá novinka je.
Souvisejí s tím nově i pravidelné trenérské mítinky?
Budeme mít pravidelné schůzky minimálně jednou za čtrnáct dní. Když se bude něco dít, můžeme schéma posunout a uvidíme se každý týden. Na hale se víceméně stejně scházíme denně a určitě vše během aktuální přípravy budeme rozebírat.
Kladli jste mimo jiné všem trenérům na srdce, aby k dětem byli féroví, ale zároveň se nebáli zvýšit hlas, když je potřeba. Chcete v tomto směru nastavit určitý balanc?
Taky. Když je na ledě pětadvacet dětí a pět z nich si bude dělat, co chce, škodí to všem. Na schůzce s rodiči jsme si proto řekli, že nikdo děti nechce trestat fyzicky, ale někdy je prostě potřeba zvýšit hlasy, když jsou skupiny padesát metrů od sebe. Jedna ze zásadních věcí napomáhající správnému průběhu tréninku je disciplína, na ledě musí být pořádek. Může se stát, že trenér hlas zvýší, ale rozhodně nejde o náš primární cíl. Nechceme z dětí mačkat lepší výkony řvaním. Na druhou stranu - nebudeme si ani do toho nechat mluvit.
Co říkáte na aktuální složení trenérského týmu? Nepřijde vám hodně mladý?
Aktuální stav je fajn. Některé kluky jsem znal víc, některé méně a některé vůbec. Jsem strašně mile překvapený, o čem ti kluci mluví a jaké mají požadavky. Uvedu příklad: u nového vedení nežádali o zvýšení platu, ale o nové pomůcky a zlepšováky, což bylo moc příjemné. Přemýšlejí, jak posouvat kluky a oddíl a nemyslí na sebe.
Renovovat se bude struktura všech hráčských kabin. Je plánována i proměna zázemí pro realizační týmy?
Určitě. Ten projekt se teprve rozjíždí, není vypočítáno, kolik je na vše místa a kolik místa bude potřeba, ale určitě počítáme s tělocvičnou a novým zázemím pro hráče. Trenéři teď musí v hale mezi tréninky sedávat dole u okénka s občerstvením, nemají své zázemí, kde by mohli zpracovat tréninkové plány. Na trenéry bude v rekonstrukci stadionu taky myšleno.
Nyní téma, na které se v Letňanech nahlas šeptá: plánujete u vyšších kategorií navázat spolupráci s pražskou Spartou?
Teď se Spartou jednáme. Sice jsme nějakým způsobem propojeni, ale pořád jde o dva oddělené kluby. Je to ale tak, jak říkáte: ve vyšších kategoriích takovou pomoc potřebujeme. Nemáme extraligové soutěže, spousta kluků odešla. Hráčů v deváté třídě a dorostu je málo a v deseti lidech je nereálné hrát dobrý hokej. Na Spartě je kvantita hráčů vyšší, je ale potřeba nastavit pravidla, jak a kdy by ke spolupráci docházelo. Bavíme se o horizontu tříleté spolupráce, než si uhrajeme postup do nejvyšších soutěží a naši hráči nebudou muset nikam odcházet.
Hádám, že se teď bavíme především o dorostu a juniorce.
Ano. A nejspíš i deváté třídě.
Vy osobně se vracíte do staronového mládežnického prostředí. Jak se na tu práci těšíte?
Těším se moc. Většina lidí tři měsíce nic nemohla dělat, pauza od hokeje byla dlouhá a nudná. Teď mě čeká návrat k dětem a mládeži. Když jsem byl minulý týden na ledě s dětmi, vyvolalo to ve mně dobrý pocit. Člověk se zasměje, vidí to nadšení a zapálení, kdežto u profesionálního hokeje jde především o výsledky a tlak je tam veliký. Tady se dva kluci srazí na modré, vy jim pomůžete zpátky na nohy a jede se dál. Je to úplně jiná práce, než jakou jsem dělal poslední roky. Naplňuje mě jinak než tři body a prémie za výhru.
Takže si tu odpočinete od každodenního stresu?
Je to méně stresující, ale přijdou věci, které se budou muset řešit. Vím, že se tu jen nebudeme smát. Celkově má ale výchova dětí být hlavně zábavnou činností, která bude bavit hráče i trenéry. Věřím, že to dobře nastavíme.
Probírali jste vaše nové angažmá i s bratrem Petrem Nedvědem, který je manažerem národního týmu?
Ani ne. Brácha očekává rodinu, takže se uklidil na Slapy a těší se na porod. Má teď jiné starosti.
