Rozhovor s trenérem Martinem Rouskem
čtvrtek 07. února 2019

Prožíváme teď šok, přiznává otec reprezentanta Rouska

Ještě před dvěma lety vedl svého syna v letňanském dorostu. Teď Lukáše Rouska zbožňují fanoušci Sparty a 19letého útočníka čeká debut v seniorské reprezentaci. Zní to jako příběh z nějakého snu a i otec Martin v dobrém slova smyslu přiznává: "Prožíváme ohromný šok." V Letňanech trénuje dorost, a tak ne pokaždé může Rouska juniora sledovat v akci. Beijer Hockey Games si ale v TV ujít nenechá.

Kolik vám osobně už přišlo gratulací?
Chodí jich hodně, třeba od kamarádů, se kterými jsem dřív hrál, blahopřeje nám i okolí známých a lidí, se kterými se potkávám. To ale není moje zásluha, je to hlavně zásluha Lukáše, který chtěl na sobě pracovat. Teď už mu to jen nesmí stoupnout do hlavy.

Už věříte, co se momentálně kolem vašeho syna děje?
Přiznám se, že jsme z toho všichni v šoku, ale je to samozřejmě příjemné. Na druhou stranu - všechno se to stalo strašně rychle, až trochu přemýšlím, jestli to není až zbytečně rychle. Přece jen kluk toho v mládežnických reprezentacích moc neodehrál, maximálně pár turnajů za devatenáctku nebo dvacítku. Osobně jsem si myslel, že s nároďákem dva dny potrénuje a pak zůstane doma. Tohle je pro nás milé překvapení.

Proč uvažujete, jestli je seniorská zkušenost pro Lukáš příliš brzy?
Bude to pro něj ohromně těžké, fyzicky musí ještě hodně zesílit. Finsko, Švédsko a Rusko, to jsou top týmy, ale nasbírá další zkušenosti a to je dobře. Co se může tak stát? Tak si to vyzkouší a aspoň pozná, kolik mu toho ještě chybí do nejvyšší elity. Sám jsem ve svých 26 letech zjistil, že silově na mezinárodní úroveň nemám, jenže v mém věku už jsem to nemohl dohnat. Lukáš ten čas má, takže na sobě může tvrdě makat.

Jak se vám sleduje, když sparťanský kotel vyvolává po zápase Lukášovo jméno a chce ho zpět na led?
To je nádhera, opravdu. Říkám si, že když je tak mladý, tak ho snad hned nezatratí, když to někdy nebude úplně ono. Zároveň si ale musí uvědomit, že si tenhle standard bude s dalšími roky muset udržovat a i klub a fanoušci od něj budou očekávat, aby mužstvo táhl víc a víc. Bude to těžké. Musí hlavně zůstat pokorný.

Čím si vysvětlujete, že váš syn najednou začal takhle zářit?
Je to všechno o hlavě. Když předloni odešel na Spartu, říkal jsem mu, aby se hlavně ničeho nebál a hrál svůj hokej. Potřeboval se hlavně otrkat. Moc mu na podzim pomohlo angažmá v prvoligových Litoměřicích, kde dostával hodně prostoru, hrál přesilovky i oslabení. Ale stejně - když se pak vrátil do Sparty, viděl jsem na něm, jak je takový zakřiknutý a zbavuje se rychle puků, aby něco neudělal špatně. Teď už si víc dovolí.

Takže to je jeho nejzásadnější posun?
Jasně, rychlý a obratný byl vždycky, ale sebevědomí je strašně důležité. Potřeboval to dostat do hlavy. Už před Vánocemi začal hrát velmi dobře, jen neproměňoval své šance. Teď si věří na puku mnohem víc než na začátku sezony, vlastně jako v časech, kdy hrál v Letňanech za dorost. A začínají z toho padat i góly.

Na čem naopak musí podle vás ještě hodně zapracovat?
Pořád může mít zakončení mnohem lepší, takže na střelbě. A pak samozřejmě na síle, aby byl odolnější v osobních soubojích.

Cítíte ze syna během reprezentační akce nervozitu?
Nepřišlo mi, že by byl nějak nervózní, přitom dřív určitě býval. Ale nevím, jak to na něj dolehne před zápasem, pokud do nějakého nastoupí. Snad se s tím popere.

Co takový jeho příběh může znamenat pro letňanský klub a hráče, kteří zde působí?
Teď je to samozřejmě trochu jiné, protože se tu neudržely dvě kategorie v extralize. Ale už v létě jsem se nechal slyšet, že v případě nejvyšší soutěže dávají rodiče své děti zbytečně brzy jinam. A za tím si stojím. Beru, když někdo odchází do ciziny, ale v případě přestupu na domácím trhu je to nesmysl. Já jsem tady Lukáše nedržel proto, že v Letňanech trénuju. Držel jsem ho tady proto, aby toho co nejvíc odehrál, měl vysoký ice-time, sbíral herní zkušenosti a mohl se zlepšovat. A tady je výsledek.

Věříte, že může být jeho příklad velkou motivací pro ostatní Letce?
Doufám v to. Ale není to jen o Lukášovi, dobře našlápnuto má třeba Matěj Chalupa v Hradci. Dnes mi píše spousta rodičů, jak to má být, jak to vidí, co mají dělat. Já jim jen můžu říct svůj názor, ale každý ať se rozhodne podle sebe. Spousta z nich si neuvědomuje, že v nejvyšší soutěži se přestup do top týmů dorostu a juniorky nemusí vyplatit tak, jak si představovali, protože tam je 20 kvalitních dravců, kteří se perou o ice-time. V tomhle byla obrovská výhoda Letňan, když tu hrával Lukáš. A hodně z toho nakonec vytěžil.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka