Téma
úterý 11. listopadu 2025

Paralela dvou ikon klubu

Ta paralela snad nemůže být zřetelnější. Oba v létě přišli do švédské ligy jako posily z NHL, oba ale zatím zůstávají za očekáváním. A jejich týmy se krčí na posledních dvou místech tabulky se shodným počtem bodů. Řeč je o dvou nejslavnějších odchovancích letňanského klubu. Jakub Vrána s Lukášem Rouskem prožívají nelehké období.

Není pochyb o tom, že to jsou skvělí útočníci. Jenže adaptace v severské zemi se zatím nejeví úplně optimálně.

Zatímco Jakub Vrána v Linköpingu, posledním celku SHL, zaznamenal tři góly a dvě asistence ve 12 zápasech, Lukáš Rousek i po 18 startech stále na svůj premiérový zápis čeká. Pět branek připravil pro své spoluhráče. A jeho HV71 je jen o skóre předposlední.

„Zatím moc bodů neudělal, i když šance připravuje. Jenže místo střel kolikrát volí nahrávky, což je jeho dlouholetý problém,“ sleduje svého syna Martin Rousek, renomovaný trenér v letňanské organizaci. „V jednom se ho ale musím zastat: tým obdržel skoro 60 gólů a Lukáš byl na ledě jen u pár.“

Občas si zápasy švédské ligy pustí přes internetový live stream. „Byla spousta trenérů, kteří říkali, že Lukáše naučí větší sobeckosti, ale je to nějaká jeho DNA, která se těžko odbourává. Co si vzpomínám, za svůj život zakončil akci 2 na 1 snad jen dvakrát střelou.“

Což je oproti druhému Letci pravý opak, 29letý forvard Vrána je rozený sniper. Jenže i on se po návratu do svého „mateřského“ Linköpingu, kde od svých 15 let vyrůstal, trefil jen ve dvou zápasech. Před týdnem zažil dvougólový večer.

Oba odchovanci prožívají smolnější období o to víc, že probíhá olympijská sezona. A byť je konkurence obrovská, v nominaci bude určitě místo i pro hráče z Evropy.

„Vnitřně to neprožívám, ani nepočítám s tím, že by se na hry v současnosti mohl dostat,“ přiznal Martin Rousek na Lukášovu adresu. „Na téhle úrovni máme hodně hráčů. Trenér bude mít spoustu možností a dostanou se tam jen ti, co najdou v lize top formu.“

Sám vzpomíná na svoje zahraniční angažmá v Dánsku. Mezi lety 2002 až 2005 strávil tři sezony.

„Po deseti zápasech, kdy jsem hrál špatně, na mě začal být velký tlak. Naštěstí jsem se pak probral,“ vypráví. „Obecně to cizinci všude jinde než u nás mají těžší. Lukáš aspoň zatím tráví na ledě hodně času. Věřím, že se začne prosazovat i střelecky.“

Čtěte také

Podcast hokej zblízka