V březnu slavil s týmem šesťáků titul v Krajské lize, tři měsíce nato převzal trofej pro nejlepšího Letce sezony. Šimon Titěra zažívá nejlepší rok své dosavadní kariéry. „Celou sezonu jsem se cítil výborně,“ ohlíží se zpětně talentovaný útočník Letňan. „Ale vím, že mám ještě na čem pracovat, a chci se posunout dál.“
V červnu jsi byl zvolen Letcem sezony. Popiš, jak jsi prožíval celé vyhlášení?
Věděl jsem datum i čas, kdy se má rozhodnout mezi třemi jmény. Ten večer jsme si doma sedli a čekali, až se to na stránkách klubu zveřejní. Jo, byl jsem docela napnutý, a když to vyskočilo, měl jsem obrovskou radost. Pak jsem si přečetl, co o mně napsali trenéři, kteří mě volili. To bylo hodně příjemné.
Předpokládám, že jste si dopřáli rodinnou oslavu.
Nic velkého, ale nějaké zákusky jsme si doma dali. Rodiče mi hned gratulovali, můj šestnáctiletý brácha, který hraje úspěšně badminton, taky. Pak jsme si trošku povídali o sezoně a vzpomínali. A taky mi hned začaly chodit gratulace od spoluhráčů, kteří to prožívali se mnou. Potěšilo mě to.
Co bys v uplynulé sezoně označil za největší zážitek?
Asi to, že jsme mohli hrát proti silným klubům jako Sparta, Liberec, Litvínov... A dokázali jsme je porážet. Když náš tým hraje naplno, dokáže porazit každého.
Dobře, popiš tedy trošku svůj tým, za který hraješ. Je považován za celorepublikovou špičku.
Nemáme jednu extrémně dobrou pětku, ale máme tři vyrovnané a na hodně vysoké úrovni. Každá ta lajna může rozhodnout zápas. Taky máme super trenéry, chtěl bych jim ještě jednou poděkovat za to, co pro nás dělají. I parta je fajn, třeba dva hráči bydlí blízko mého bydliště, takže spolu trávíme hodně času.
Co na ledě považuješ za své silné stránky?
Bruslení a herní chytrost. Myslím, že dokážu celkem dobře předvídat. Dočetl jsem se při hodnocení trenérů, že umím hrát dopředu i dozadu, ale mně to přijde přirozené, že se musím vracet.
Kde naopak vidíš své slabiny?
Ve střelbě, jednoznačně. Potřebuju ji mít tvrdší. Naštěstí si v každém zápase vytvořím hodně šancí, takže jednu ze tří proměním. Ale střelbu zlepšit musím.
Co je tedy tvé oblíbené zakončení?
Asi rychlá střela švihem nad beton. Tam si vybavím hodně gólů.
Jak ses vůbec dostal v Letňanech k hokeji?
Přes náborovou akci Týden hokeje. K hokeji mě přivedl děda, který taky hrával a dneska trénuje v Českém Krumlově. Takže měl z té ceny taky velkou radost. Strejda to dotáhl do extraligy, takže hokej v rodině máme. Šel jsem se učit bruslit a hned mě to začalo bavit.
Předpokládám, že v sezoně tě má ale nejvíc na očích hlavně tvůj táta.
Je to tak. Často mi říká, na čem musím zapracovat, nebo mě naopak pochválí. Nebo se mě zeptá, jestli mi přišlo, že jsem hrál dobře. Většinou odpovídám, že to nepoznám, cítil jsem se dobře celou sezonu.
Co pro tebe vlastně trofej Letec sezony znamená?
Hlavně motivaci pracovat dál. Chci na sobě ještě víc makat a taky musím, protože v sedmičce už je povolena hra do těla. V minulé sezoně jsem trénoval s o rok staršími, takže mi to v tomhle trošku pomohlo. Doufám, že nakouknu i v nové sezoně do osmičky.
Trenér Jakub Kvaček tě z legrace popichoval, ať si za vyhraný voucher v hodnotě 20 tisíc Kč vyměníš hlavně svoji retro modrou helmu. Máš to v plánu?
Tak tohle určitě v plánu nemám. Tu helmu mám od pěti let a nosí mi štěstí. Neříká to jenom on, ale říkají mi to skoro všichni. Smůla, pořád mi sedí. (směje se)
Jak tedy peníze utratíš?
Zatím nevím, musím se v létě podívat na výstroj, co mi odchází. Asi něco padne i na hokejky.
Co bys vzkázal ostatním Letcům, kteří by mohli trofej pro Letce sezony získat po tobě?
Ať na sobě pořád pracují a dělají všechno naplno. Vždycky. Protože se to vyplácí. Taky je asi potřeba mít trošku štěstí. Nemyslím si, že jsem dobrý ve všem, to určitě ne. Ale chci se ve všem zlepšovat.
